Cestopis, Kolmo severem České republiky

Cestopis, Kolmo severem České republiky

Text u fotografií jsem doplnil, text reportáže připravuji.

Má cyklotrasa začínala u nejvýchodnějšího bodu České republiky. Ten se nechází v Beskydech, v místě zvaném Trojmezí. V tomto místě se potkávají hranice třech států. Kromě ČR to jsou Slovensko a Polsko. K parkovišti, které leží asi kilometr od nejvýchodnějšího bodu lze dojet z obce Bukovec a odtud je to pěšky po příjemné turistické stezce.
Přímo k tomuto označení nejvýchodnějšího bodu na kole dojet nelze a je potřeba ho asi 100 metrů nést.
Na malé parkoviště, asi kilometr od nejvýchodnějšího bodu ČR mě přivezla z Ostravy má žena Lenka a odtud jsme šli asi kilometr pěšky.
Nejvýchodnější bod ČR leží v krásném prostředí Beskyd.
První etapa vedla z nejvýchodnějšího bodu ČR do Ostravy, kdy první noc jsem přespal doma. Na fotografii je krátká zastávka u Třineckých Železáren.
Jelikož jsem jel na horském kole, rozhodl jsem se využívat cyklostezek a silnice jsem chtěl využívat jen minimálně. Takováto cyklostezka mě vedla do Českého Těšína.
Hraniční přechod do Polska v Českém Těšíně. Přechod se nachází nedaleko centra města a leží na mostě přes řeku Olši, která tvoří státní hranici. Dnes je přechod klidným místem, jelikož nákladní doprava je odvedena na dálniční hraniční přechod v Chotěbuzi. Ale když jsem nedlouho po převratu, v 90. letech, tudy jezdil kamionem, byl tu neskutečný mumraj a strašný smrad z výfuků starých kamionů. Čekací doba na přechod hranice s kamionem tu tenkrát byla i několikadenní.
Z Českého Těšína jsem jel na Havířov a v tomto místě jsem přejížděl hráz vodní nádrže Těrlicko.
Více fotografií
Zastávka na občerstvení na fotbalovém hřišti v Petřvaldě u Šenova.
Jedním z prvních míst v Ostravě, okolo kterých cyklostezka vedla, byl Heřmanický rybník. Rybník je vlastně soustava pěti rybníků s přilehlými mokřady a rákosinami. Jedná se o přírodní památku vyhlášenou v roce 2013 poté, co se stala evropsky významnou lokalitou v rámci Natury 2000. Na rybníce je krásný pohled na mola vedoucí k chatkám, které jsou na rybníce postaveny daleko od břehu.
Antošovická lávka spojuje břehy řeky Odry. Ta v těchto místech teče česko-polským pomezím nedaleko města Bohumín.
Občerstvení v místě zvaném Ostrava - Landek. Hned vedle se nachází areál hornického muzea.
Po noci strávené doma jsem vyjel na 2. etapu a první zastávku jsem si udělal na náměstí obce Háj ve Slezsku.
Z Ostravy do Opavy vede cyklostezka i tímto krásným parkem v obci Kravaře, vedle zámku a golfového hřiště.
Také okolo zámku ve Velkých Hošticích vede cyklostezka moc krásným prostředím.
Jestli se mi líbí průjezd na kole některým městem, je to rozhodně město Opava. Cyklostezka tu vede po břehu stejnojmenné řeky odkud jsou hezké pohledy na samotné město.
U obce Holasovice vede cyklostezka okolo tratě Opava - Krnov.
V obci Skrochovice, v místě, kde cyklostezka odbočuje k úpatí Jeseníků, se vyplatí zastavit v motorestu U Čápů k posilnění před zdoláváním jesenických kopců.
Jízda krásnou a klidnou přírodou po úpatí Jeseníků, nad obcí Nové Heřminovy.
Odpoledne jsem dojel do kempu v obci Ludvíkov u Vrbna pod Pradědem a byla cítit změna počasí. Citelně se ochladilo.
V kempu v Ludvíkově jsme se potkali s mou ženou Lenkou, která tu za mnou přijela autem, a se kterou jsme se měli potkávat každé odpoledne vždy v místě, na kterém se ráno domluvíme. Tento den jsme si večer zašli na večeři do koliby stojící bezprostředně vedle kempu.
Den čtvrtý a nekončící škaredé počasí! Třetí den jsem nikam nejel díky problémům popsaných v textu reportáže. Tento čtvrtý den jsem vyjel za velmi chladného a deštivého počasí a netušil jsem, že už se takového počasí do konce mé cesty nezbavím.
Z Ludvíkova jsem stoupal k Pradědu a projížděl jsem obcí Karlova Studánka. Určitě poznáte hotel, který si zahrál v komedii století - S tebou mě baví svět. Komfortní lázeňský dům byl postaven jako Lotrinský dům v letech 1909-1912. Později byl přejmenován na Slezský dům.
Od této závory na Hvězdě jezdí na Ovčárnu pouze kyvadlová doprava a osobní auta s placeným povolením. Od této závory je to k vrcholu nejvyšší hory Jeseníků - Pradědu 9 kilometrů do kopce. Dnes jsem byl za tento výstup docela rád, protože byla velká zima. Netušil jsem ale jak bude nahoře, protože ten vůbec nebyl přes mraky vidět.
Na Ovčárně celkem foukalo a byla velká zima. Zastávku jsem udělal doslova jen kvůli rychlé fotky a pokračoval jsem dál.
Pohled na Praděd v mracích cestou z Ovčárny.
Na vrchol Pradědu jsem vyjel za silného deště, větru a mlhy. Aktuální teplota byla 7 stupňů a v mokrých věcech se vůbec nejelo dobře.
Kratičká zastávka u vysílače na Pradědu.
Tento teploměr už není na Pradědu, ale je v závětří na chatě Švýcárna. Na vrcholu pradědu bylo zhruba o 7 stupňů méně!
Chata Švýcárna. Tady jsem si dal k obědu výborné, ale přece jen drahé, borůvkové knedlíky a horký čaj. Pak jsem pokračoval na Červenohorské sedlo a dále do města Jeseník.
Cestou ze Švýcárny na Červenohorské sedlo silně pršelo a teplota se pohybovala lehce nad 10 stupňů. Jelikož se tady v uvedeném směru jede téměř pořád z kopce, bylo mi opravdu zima a čekal mě mnohakilometrový sjezd do Jeseníku.
V Bělé pod Pradědem jsem musel zastavit na této zastávce abych se rozhýbal. Byl jsem opravdu úplně zmrzlý po 11-ti kilometrovém sjezdu po silnici z Červenohorského sedla.
Mezi tím, co jsem se rovnal na zastávce, sehnala Lenka ubytování v turistické ubytovně Poutník v Jeseníku. Tady jsem pak stál půl hodiny v horké sprše a nemohl jsem se rozpustit.
Vybavení ubytovny v podobě věšáku mi přišlo vhod, protože jsem měl úplně všechno totálně promočené. Ráno bylo vše suché.
Když jsem pátý den ráno vyjel, bylo chladno, ale vypadlo to, že nebude pršet. To jsem se ale spletl, protože zhruba co hodinu vždy asi půl hodiny pršelo a pokud jsem v dešti nechtěl jet, musel jsem vždy čekat až pršet přestane. Fotografie je pořízena z Ramzovského sedla.
Z Jeseníku jsem jel do obce Horní Lipová a odtud po cyklostezkách na Ramzovou a dále na Ostružnou a Hanušovice. Fotografie cyklostezky kousek za Ostružnou.
De-facto u vrátnice do pivovaru Holba v Hanušovicích stojí teto krásná pivovarská restaurace, ve které jsem si dal výborný oběd.
Na zahradě restaurace U Lípy v Králíkách jsme si dali sraz s Lenkou na kafe. Ze zahrady nás ale vyhnal déšť. Když ten ustal vyjel jsem, ale ještě jsem ani nevyjel z města, začalo pršet znovu.
Tento den byl z deště do deště. Tu jsem zastavil a rozhodoval jsem, zda počkat až ten mrak přejde, ale rozhodování netrvalo dlouho. Asi pět minut po vyfocení této fotografie začalo silně pršet.
V Králíkách jsem se při čekání na konec deště potkal s těmito kluky a pak jsem s nimi potkal i po další půlhodině, kdy jsme čekali až ustane další déšť. Já si pivo nedal, nikam už bych nedojel :-)
Z obce Mladkov vede silnice i s cyklostezkou do prudkých serpentýn na rozcestí u Kašparovy chaty. Na fotografii je pohled zpět.
Řeka Divoká Orlice, tekoucí v přírodní rezervaci Zemská brána od sebe dělí Královehradecký a Pardubický kraj. Vede tudy i cyklostezka, po které jsem jel.
Kamenný most byl postaven v letech 1900 až 1903. Most překonává Divokou Orlici v přírodní rezervaci Zemská brána. Most prošel celkovou rekonstrukcí v letech 2004 - 2005. Při rekonstrukci byl kladen důraz na zachování historických materiálů a vzhledu mostu.
Pohled zpět. Za zaparkovaným kolem vedou dolů schůdky naučné stezky Zemská brána.

Nepřehlédněte:

Navštivte také rubriku: